Máte v plánu objednat si použitý výrobek? Pak je na místě nejen pročíst dostupné recenze na daný e-shop, ale také zvážit, zda zboží koupit od podnikatele, nebo od soukromé osoby. „V případě nákupu použitého zboží od podnikatele jste jako kupující mnohem šířeji chráněni a zboží můžete reklamovat téměř ve stejném režimu a se stejnou vymahatelností, jako když kupujete nové zboží,“ vysvětluje Lukáš Zelený, vedoucí právního oddělení spotřebitelské organizace dTest. A dodává: „Pokud koupíte zboží od soukromé osoby, tak vám sice rovněž odpovídá za vady věci, není tu ale stanovena lhůta pro vyřízení reklamace. V případě, kdy prodávající soukromá osoba svoji odpovědnost neuzná, budete muset nárok uplatňovat u soudu.“

Rozhodnete-li se koupit si použité zboží od podnikatele, platí následující pravidla. Každý prodávající je povinen vás informovat o skutečnosti, že zboží již bylo použito. Musí vás také upozornit na vady zboží a na míru jeho opotřebení, tedy jak dlouho a jakým způsobem bylo používáno. Pokud například kupujete ojetý automobil, měli byste kromě informace o datu koupě předchozím majitelem dostat také údaj o počtu najetých kilometrů, protože to má vliv na míru opotřebení jednotlivých částí vozu. V jiných případech může být odhad opotřebení a budoucí životnosti obtížnější. Třeba při koupi kuchyňského spotřebiče vám nezbyde než zaměřit se na materiál výrobku, jeho provedení nebo cenu.

A jak je to s případnými vadami použitého zboží? „Vadou se v řeči zákona rozumí každý nesoulad skutečných vlastností zboží s vlastnostmi deklarovanými nebo spravedlivě očekávanými. Za vadu se tedy nepovažují nedostatky, o kterých jste jako kupující předem věděli nebo které plynou z míry opotřebení zboží, tedy doby a způsobu jeho používání,“ uvádí Lukáš Zelený. Pokud si koupíte rok starý notebook, jehož baterie se bude vybíjet o třetinu rychleji než nová, jedná se o standardní snížení výkonnosti, které vám potvrdí většina odborníků v dané oblasti. Pokud by však baterie měla nulovou kapacitu, jednalo by se o vlastnost, kterou jste nemohli očekávat, a tedy o vadu, jejíž odstranění můžete po prodávajícím žádat.

Reklamovat vadu použitého zboží můžete stejně jako vadu zboží nového. Prodávající má ale možnost smluvně zkrátit dobu svojí odpovědnosti za vady a tím také lhůtu pro uplatnění reklamace. „Toto zkrácení však nikdy nesmí překročit polovinu zákonné doby, tedy 12 měsíců,“ upozorňuje Zelený.

Zákon stanovuje, jakými způsoby je prodávající povinen odstranit případnou vadu. Jedná se o opravu, která nijak nesníží hodnotu zboží, výměnu za zcela stejný nový bezvadný kus, odstoupení od kupní smlouvy či slevu v případě, že vada nebrání dalšímu užívání. V případě použitého zboží však není dost dobře možné, aby prodávající sehnal zcela stejně opotřebovaný jiný kus. Zákon tedy v tomto případě namísto výměny zboží přiznává kupujícímu právo na přiměřenou slevu z ceny.

The post Kupujete na internetu použité zboží? A víte, jak jej případně reklamovat? first appeared on BIG magazín.

Typickou reakcí ostýchavých zákazníků na nespokojenost či nedorozumění v restauraci je postěžovat si pod vousy svému doprovodu a na obsluhu se dále usmívat, jako by bylo vše v pořádku. Stačí přitom pár asertivních slov a zpravidla se dočkáme nápravy.

„Reklamovat lze prakticky cokoliv, co je předmětem smlouvy, kterou s restauratérem uzavíráte – hlavně tedy podávání pokrmů a nápojů. Nedostatek může spočívat v množství, teplotě, složení, postupu přípravy či v chuti,“ říká Lukáš Zelený, vedoucí právního oddělení spotřebitelské organizace dTest, a dodává: „Bez diskuze by měla proběhnout výměna v případě, že vám přinesli úplně jiný pokrm, než jste si objednali. Nesmíte se do něj ovšem s chutí pustit a na své původní objednávce trvat až s prázdným talířem.“

Restaurace odpovídá za to, že podávané pokrmy i nápoje mají sjednané vlastnosti – ať už jde o složení uvedené v jídelním lístku, nebo speciální úpravu, na které jste se osobně domluvili s obsluhou. Pokud vlastnosti nebyly specifikovány, měly by odpovídat povaze zboží a zvyklostem – rozumně lze očekávat, že ke svíčkové dostanete hovězí plátek, a ne párek, místo značkové limonády nechcete levnou náhražku ze supermarketu.

Pokrmy i nápoje by také měly být podávány v odpovídajícím množství uvedeném v jídelním lístku. Pozor, takzvané podmíráky se hodnotí až po spadnutí pěny. Stěžovat si můžete i na teplotu – podle norem musí v případě teplého pokrmu dosahovat alespoň 60 °C. Studené jídlo vám kuchař ohřeje; v případě, že by takovým postupem bylo znehodnoceno, máte nárok na nové.

Reklamovat můžete i vyúčtování. „Vždy si zkontrolujte, jestli výsledná cena odpovídá té v jídelním lístku. Účtenka nesmí obsahovat poplatky, na které jste nebyli předem upozorněni, respektive takové poplatky nejste povinni platit,“ uvádí Lukáš Zelený a doplňuje: „V případě dlouhého čekání můžete požadovat slevu, nebo od smlouvy odstoupit a odejít. Pokud je v lístku doba přípravy přímo uvedena nebo vám ji sdělila obsluha, nesmí ji restaurace překročit. V ostatních případech musí být čekání přiměřené složitosti objednávky.“

Jak tedy v případě nespokojenosti postupovat? Klíčový je čas. Obsluze vadu či nespokojenost oznamte neprodleně. Vaše stížnost se těžko setká s pochopením ve chvíli, kdy už máte celý pokrm v sobě. Určitě se vyplatí jednat slušně a klidně a snažit se co nejpřesněji popsat, co se vám nezdá být v pořádku. Vychladlá polévka ani zapomenutá tatarka nemusí být důvodem dramatické scény. Kdyby se nezkušený číšník zdráhal, nechte si zavolat osobu, která má vyřizování reklamací na starosti – v každé provozovně musí být vždy někdo takový přítomen.

A na co máte jako nespokojený zákazník právo? „Vždy máte právo na přiměřenou slevu. Místo ní můžete žádat nápravu, například dopečení masa nebo přinesení nového pokrmu. Pokud se jedná o závažné nedostatky, které se nedají uspokojivě napravit, můžete odstoupit od smlouvy. To znamená odejít bez placení,“ vysvětluje Zelený.

Jde-li o prokazatelné, měřitelné nedostatky, obsluha se s vámi většinou hádat nebude. Složitější je to u vad subjektivní povahy, týkající se chuti či konzistence. Tam se názory samozřejmě mohou rozcházet a s reklamací nemusíte uspět. Pak vám nezbude než se takovému podniku příště vyhnout, případně mu udělit negativní hodnocení. Můžete také podat podnět některému ze státních dozorových orgánů. Nedostatky týkající se míry a množství podávaných nápojů a pokrmů řeší Česká obchodní inspekce, ohledně hygieny potravin se můžete obrátit na Státní zemědělskou a potravinářskou inspekci nebo Státní veterinární správu (potraviny živočišného původu).

The post Nebojte se reklamovat jídlo v restauraci first appeared on BIG magazín.