Pohled do praskajícího ohně a sálavé teplo v obývacím pokoji patří k největším lákadlům podzimních a zimních večerů. Krbová kamna navíc představují skvělý způsob, jak získat nezávislost na dodávkách plynu či elektřiny a výrazně srazit celkové náklady na vytápění rodinného domu či chalupy. Jakmile však začnete procházet nabídky výrobců, narazíte na zásadní rozhodovací rozcestí: pořídit klasická kamna sálavá, nebo investovat do modelu s teplovodním výměníkem?
Obě varianty mají svá jasná pro i proti. Zatímco špatně vybraná kamna s výměníkem mohou v domě nadělat víc škody než užitku, obyčejná sálavá kamna v moderní novostavbě dokážou prostor během hodiny proměnit v neobyvatelnou saunu.
Jak fungují klasická kamna bez výměníku
Klasická krbová kamna ohřívají vzduch přímo v místnosti, kde stojí. Fungují na principu přirozeného sálání tepla skrz prosklená dvířka a plášť kamen, případně využívají konvekční proudění, kdy studený vzduch od podlahy nasávají do mezipláště, ohřejí ho a vyfukují vrchními průduchy do pokoje.
Jejich největší výhodou je naprostá jednoduchost a spolehlivost.
Nevyžadují žádné napojení na trubky s vodou, oběhová čerpadla ani elektřinu. Když dojde k výpadku proudu při sněhové kalamitě, vyškrtnete sirku, přiložíte suchá polena a v domě máte okamžitě teplo i světlo. Instalace je rychlá, levná a vyžaduje pouze funkční komín s dostatečným tahem a nehořlavou podložku z tvrzeného skla nebo plechu.
Nevýhodou je, že teplo zůstává převážně v jedné místnosti. Do vzdálenějších pokojů nebo do patra se dostává jen pozvolna otevřenými dveřmi, takže v obýváku bývá horko k padnutí, zatímco v ložnici na konci chodby zůstává chladno.
Kamna s teplovodním výměníkem vytopí celý dům
Krbová kamna s teplovodním výměníkem fungují jako plnohodnotný kotel na dřevo, který máte umístěný přímo v obytném prostoru. Uvnitř topeniště je zabudovaný dvojitý plášť nebo trubkový registr naplněný vodou.
Část tepla ohřívá obývací pokoj přes sklo, ale většinu energie (obvykle sedmdesát až osmdesát procent) předávají kamna do vody v otopné soustavě.
Tato horká voda pak pomocí oběhového čerpadla putuje do radiátorů po celém domě, do podlahového vytápění nebo do kombinovaného bojleru, kde zajistí ohřev teplé užitkové vody pro koupelnu i kuchyň. Z jediného ohniště tak dokážete komfortně vytopit celou nemovitost a ušetřit nemalé peníze za provoz elektrokotle či plynového hořáku.
Záludnost výměníku a nutnost akumulační nádrže
Provoz teplovodního výměníku však s sebou nese zásadní technická úskalí, na která prodejci v hobby marketech málokdy upozorní.
Voda ve výměníku musí neustále proudit a odebírat teplo. Pokud během topení náhle vypadne elektrický proud a zastaví se oběhové čerpadlo, voda v kamnech se během několika minut začne vařit a hrozí roztržení systému přetlakem páry. Kamna s výměníkem proto bezpodmínečně vyžadují bezpečnostní vychlazovací smyčku s termoventilem napojenou na tlakovou vodu z řadu, záložní zdroj UPS pro čerpadlo a tlakový pojistný ventil.
Druhým rizikem je takzvané nízkoteplotní dehtování.
Pokud se do výměníku vrací z radiátorů příliš studená voda (pod padesát pět stupňů Celsia), dochází na stěnách topeniště ke kondenzaci a usazování lepkavého dehtu, který drasticky snižuje účinnost kamen, zanáší komín a během pár let dokáže výměník nenávratně propálit. Řešením je instalace třícestného termostatického ventilu a ideálně zařazení velké akumulační nádrže, která přebytečné teplo pojme a postupně ho dávkuje do radiátorů i po vyhasnutí ohně.
Jak správně spočítat potřebný výkon a nespálit se
Nejčastější chybou při nákupu kamen bývá volba zbytečně vysokého výkonu podle hesla čím víc, tím líp.
V moderních dobře zateplených domech s plastovými okny jsou tepelné ztráty minimální. Pokud si do novostavby s obývákem o ploše třiceti metrů čtverečních pořídíte kamna o výkonu deseti kilowattů bez výměníku, budete muset celou zimu větrat okny dokořán. Pokud se pokusíte kamna přiškrtit tím, že uzavřete přívod vzduchu, dřevo nebude hořet, ale pouze doutnat. Sklo dvířek okamžitě zčerná, komín se zanese sazemi a účinnost hoření spadne na minimum.
Pro moderní nízkoenergetické stavby jsou ideální sálavá kamna s malým výkonem kolem tří až pěti kilowattů s možností napojení na externí přívod vzduchu zvenčí (CPV), aby kamna nespotřebovávala kyslík z interiéru a neovlivňovala digestoř.
U starších, nezateplených domů s velkými tepelnými ztrátami a rozsáhlou radiátorovou soustavou naopak kamna s teplovodním výměníkem o celkovém výkonu dvanácti až šestnácti kilowattů dávají perfektní ekonomický smysl a dokážou spolehlivě nahradit hlavní zdroj tepla po celou zimu.













