Mrazivá rána i nižší teploty přes den znamenají pro horký čaj návrat na vrchní příčky žebříčku popularity. Umí totiž nejen zahřát, ale i pomoci se zdravotními problémy.
Sychravé počasí
Podzimní nachlazení se vyhne jen málokomu. Známe to všichni, neustálé hledání kompromisu mezi oblečením na ráno, kdy už teploty klesají pod nulu a na odpoledne, kdy si ještě užíváme sluníčka. Do toho v práci stále zapnutá klimatizace a filtrace vzduchu a přetopené obchody, takže je nám chvilku zima a chvilku horko. K prochladnutí a rýmě je pak jen kousek. Čaj nám pomáhá, když se necítíme dobře i když potřebujeme něco na zahřátí. Typů a druhů je mnoho, i když správně by se čajem měl nazývat pouze odvar z listů čajovníku. Stejným pojmem ale říkáme i odvaru z ovoce, koření nebo bylinek. Právě ty mají léčivé účinky a pomáhají nám cítit se lépe. Naše babičky věděly přesně, kde která bylinka roste a kdy, jak ji správně usušit i použít. Pohodlnější cesta je si koupit již hotové čaje a bylinné směsi, které stačí jen zalít horkou vodou. Tyto směsi mívají přesně stanovený poměr jednotlivých surovin, což jde dělat ručně jen částečně a v malých nákladech. V průmyslovém měřítku už musí pomoci stroje a moderní technologie, které za stejný čas zvládnou mnohem více práce. O pořádek se stará centrální odsávání, k mixovacím nádobám přivádí suroviny automatické pásy a balení i expedici také ulehčuje automatické vážení. Důležité je také odsávání prachu, kterého, ač se to nezdá, může při výrobě a zpracování bylinek, čajových lístků i ovoce vznikat opravdu hodně.
Tajemná historie
Kdy a kde se vzal první čaj není dodnes jasné, první zmínky jsou spíše formou legend než zápisy v kronikách. Nejspíše už lidé v době, kdy se naučili rozdělat oheň, zkoušeli do vody vhazovat listy a plody různých bylin a výsledný odvar pak popíjeli. Listy čajovníku se do Evropy dostaly nejspíše kolem 17. století a spíše jako lahůdka pro šlechtu než běžný nápoj, ale výluhy z ovoce a bylin se dělaly mnohem dříve.
